Nakonec tu ještě máme naše učitele. Jsou dva Anna a Maulana.
Vlastně měli být tři. Třetí učitelkou měla být Intan, velmi motivovaná mladá žena z městečka Penajam. V minulosti nám pomáhala už několikrát a teď si začala připravovat vlastní program práce s dětmi v rybářských vesnicích na předměstí Penajamu. Společně s Annou jsme jí letos navštívili, abysme se domluvili na detailech. K rozhovoru se nenápadně přidala i její matka, která zprvu jen v rohu poslouchala. Když už to vypadalo, že začínáme plánovat něco zcela konkretního, vložila se matka do hovoru a začala ze sebe chrlit jeden důvod za druhým, proč není Intan pro takovou práci vhodná a proč by to měl dělat nikdo jiný. Intan se sotva zvládala bránit slzám. Bylo jasné, že jí matka zakázala pracovat dobrovolnou práci, bude si muset hledat něco lépe placeného. Nebylo to poprvé, co někdo kvůli zákazu ekonomicky smýšlejících rodičů skončil s prací pro ochranu přírody, ale bylo hodně smutné být přímo u toho.
Anna
Zbyli tedy naši dva původní učitelé, Anna a Maulana. I jejich program jsme museli hodně zredukovat. Odvolali jsme veškeré aktivity na školách ve městě Balikpapanu. Tam je přeci jen nevládních organizací hodně a ekologické výchově se tu věnují i jiní. Tak jsme skončili i několikaletou spolupráci s centrem ekologické výchovy KWPLH, kde Maulana poslední tři roky trávil většinu víkendů a svátků. Stejně tak Anna přestala navštěvovat většinu škol a necháváme si jen dvě mateřské školky, jednu základní školu a dvě střední školy v nejodlehlejší části zálivu, kde je environmentální výchovy potřeba nejvíc. Školy jsme vybrali tak, aby odrážely to, kam většina dětí postupuje. Bude tak možné pracovat se stejnými dětmi po léta, od mateřské školky přes základní a střední školu až na univerzitu v Balikpapanu, kde studuje i Cuyu nebo Rinto, který pochází ze stejné vesnice a prošel stejnými školami.
S Maulanou to v jednu chvíli vypadalo, že spolupráci rozvážeme úplně. Opustili jsme nejen KWPLH, ale i všechny školy v Balikpapanu, na kterých doteď působil. Maulana zvažoval, že se z Balikpapanu na čas odstěhuje a vrátí se do Samarindy, odkud pochází. Naštěstí ho ale v posledních týdnech zapůsobilo několik českých turistů, které Maulana v zálivu doprovázel. Po dlouhém odmítání působení v komerční sféře se nakonec nechal „zlomit“ a zažádá si o licenci profesionálního turistického průvodce. Bude pracovat pro agenturu Hope Balikpapan Ecotourism a bude mít na starost ekoturismus v Balikpapanském zálivu i v širším okolí. Snad mu turismus časem vydělá na živobytí a nebude tak odkázaný na nejistých penězích ode mě.
Maulana
Na finanční krizi se tedy můžeme podívat i z lepší strany. Náš tým prošel zkouškou odolnosti a to, že nedostatek peněz přežíváme bez větších personálních ztrát, je vlastně obrovský úspěch!
Nicméně bez finanční injekce se do budoucna moc nepohneme.
Více se dozvíte v druhé části a v kampani na http://zatokanosatychopic.cz/?page_id=706
Číslo účtu na pomoc při CCBC – Česká koalice pro ochranu bidiverzity – http://www.ccbc.cz/
č.ú.: 2865271001/5500, variabilní symbol 3
Předchozí části naleznete zde:
Část první: http://zatokanosatychopic.cz/?p=764
Část druhá: http://zatokanosatychopic.cz/?p=768
