Monitoring nelegálních aktivit – strážní služba – cca 20 % (finančních prostředků i času)
Pravidelné objížďky lodí – každý měsíc po dobu jednoho týdne na trase asi 350 km a následné okamžité řešení zjištěných nelegálních aktivit ve spolupráci s místními úřady a policejními složkami. Z finančních důvodů však bohužel v současnosti nemůžeme území monitorovat častěji, a tak i nadále dochází k vypalování lesů, kácení stromů, pytláctví, zakládání ilegálních farem, budování průmyslových závodů a spekulacím s pozemky. Stále umírají zdejší orangutani, kahauové, delfíni, medvědi a další. Zvýšení rozpočtu zhruba o 10 tisíc Kč měsíčně by umožnilo zvýšit intenzitu ostrahy.
Vlastní kampaň – příprava tiskovin, šíření informací, demonstrace v ulicích města, společenské události ve vesnicích a podobně – cca 20 %
Zatím jsme na různých akcích distribuovali tisíce informačních letáků, nevládním organizacím a odpovědným úředníkům jsme předali stovky brožur a podíleli se na vydání několika knih v indonéštině. Téměř každý měsíc vychází v místních novinách několik článků podporujících ochranu zátoky, několikrát do roka jsou vysílány reportáže o Zátoce nosatých opic v místní TV a rozhlase, spravujeme jeden blog a dvě indonéské facebookové stránky a přispíváme do několika desítek dalších. Jednou za několik měsíců organizujeme v ulicích měst Balikpapan a Samarinda demonstrace a ve vesnicích kolem zátoky pořádáme různé společenské akce. Počet těchto akcí by ale bylo potřeba zvýšit a demonstrace pořádat i v Jakartě, hlavním městě Indonésie. K tomu je nutné zvýšit rozpočet zhruba o 10 tisíc Kč měsíčně.
Lobbing – jednání s politiky od nejnižších po nejvyšší úrovně – cca 20 %
Každý měsíc absolvujeme asi desítku jednání s místní vládou, korporacemi a nevládními organizacemi. Tato jednání zásadně přispěla k zastavení několika nelegálních stavebních projektu, k úplnému zastavení pálení dřevěného uhlí a zakládání farem na chov krevet v mangrovech i k několika zásahům proti ilegální dřevařské mafii. Vyjednávání našich expertů s politiky probíhá zatím zejména na úrovni místní vlády, neboť v současnosti nemáme dost prostředků na pravidelný lobbing na úrovni provinční a centrální vlády v Samarindě a Jakartě. Potřebovali bychom alespoň 180 tisíc Kč ročně, aby se v tomto směru situace zlepšila.
Vzdělávání místních lidí včetně dětí – cca 15 %
Naši dva lektoři měsíčně věnují 8-10 dní vzdělávacímu programu v centru ekologické výchovy ve městě Balikpapan, s roční návštěvností asi 70 tisíc lidí, převážně Indonésanů. Založili jsme také organizaci Green Generation (GG) sdružující několik tisíc školních dětí ve všech indonéských provinciích. Děti z balikpapanské pobočky GG se pravidelně účastní celé řady našich veřejných akcí. Kromě toho lektoři každý měsíc navštíví dvě školy v odlehlých vesnicích podél pobřeží zátoky, kterých je v oblasti celkem 28, takže zatím není v našich silách navštěvovat pravidelně všechny. K pravidelnému programu na všech školách kolem zátoky chybí měsíčně přibližně 16 tisíc korun. Zásadní strategií do budoucna je práce s učiteli, pro které bychom rádi každoročně pořádali školení a motivační programy. Výdaje jednoho takového programu jsou přibližně 20 tisíc korun.
Právní služby – cca 5 %
Indonésie má dobré zákony na ochranu přírody, protože si vzdělaní lidé uvědomují, že udržitelný způsob péče o přírodu se jejich zemi ekonomicky vyplácí. Problém je však s jejich dodržováním, a proto řadu věcí musíme řešit s právníky, díky jejichž zapojení a expertýze se nám už podařilo zastavit nebo alespoň zpomalit několik ilegálních stavebních projektů. Zatím však není v našich silách financovat soudní procesy. Proto se zatím nepodařilo žádného z viníků uvěznit ani potrestat dostatečně vysokou pokutou. Řada firem, které se nám podařilo zastavit, ve skutečnosti jen vyčkává na nejbližší příležitost a přitom podplácí úředníky ve snaze získat jejich podporu. K jejich definitivnímu zastavení jsou nutné soudní procesy. Minimální výdaje jednoho takového soudního procesu jsou přibližně 160 tisic Kč.