Kahau nosatí a ekosystém mangrovníkových pralesů

Kahau nosatí v Zátoce představují 5 % doposud známé celobornejské (rozuměj celosvětové) populace tohoto druhu, což ji řadí k 7 nejpočetnějším známým populacím kahau nosatých na Borneu. - foto Petr Šrámek

Kahau nosatí v Zátoce představují 5 % doposud známé celobornejské (rozuměj celosvětové) populace tohoto druhu, což ji řadí k 7 nejpočetnějším známým populacím kahau nosatých na Borneu. – foto Petr Šrámek

Kahau nosatý - samec krmící se na mangrovníku

Kahau nosatý – samec krmící se na mangrovníku – foto: Petr Čolas

 

Kahau nosatý - samice s mládětem - foto Petr Čolas

Kahau nosatý – samice s mládětem – foto Petr Čolas

Interiér primárních mangrovů Balikpapanského zálivu. Ty jsou velmi odlišné od nízkých a neproniknutelně hustých křovin sekundárních mangrovových hájů podél narušeného pobřeží v blízkosti městských oblastí. Tyto primární mangrovy jsou vzrostlé lesy, s robustními stromy, které mohou vyrůst více než 20 metrů do výšky, kde tvoří koruny uzavřený baldachýn nad spíše otevřenou vegetací na zemi - relativně solidní bažinou a silnými tlustými kořeny stromů, přes které lze relativně snadno chodit.

Interiér primárních mangrovů Balikpapanského zálivu. Ty jsou velmi odlišné od nízkých a neproniknutelně hustých křovin sekundárních mangrovových hájů podél narušeného pobřeží v blízkosti městských oblastí. Tyto primární mangrovy jsou vzrostlé lesy, s robustními stromy, které mohou vyrůst více než 20 metrů do výšky, kde tvoří koruny uzavřený baldachýn nad spíše otevřenou vegetací na zemi – relativně solidní bažinou a silnými tlustými kořeny stromů, přes které lze relativně snadno chodit. – foto: Eric Fell

 

Mangrovová ekoturistika nutně vyžaduje stavbu drahých tzv. boardwalks = "hatí". To málo turistů, kteří měli šanci zažít výlet v bludišti primárních mangrovů Balikpapanského zálivu (při odlivu), milovali tento zážitek, i když se nedostali dále než 50 metrů do nitra mangrovu.

Mangrovová ekoturistika by vyžadovala stavbu drahých tzv. boardwalks = “hatí”. Ti z mála turistů, kteří měli šanci zažít výlet v bludišti primárních mangrovů Zátoky (při odlivu), milovali tento zážitek, i když se nedostali dále než 50 metrů do nitra pralesa. – photo: Eric Fell

 

Lezci (bahenní, obojživelní,...) (Periophtalmus sp.) jsou obojživelné ryby, drobní slavní obyvatelé mangrovů Zátoky nosatých opic. Mohou dýchat vzduch prostřednictvím své vlhké pokožky. Využívají dvojici silných prsních ploutví k pohybu na blátě, ale mohou také rychle a relativně velkými skoky poskakovat pomocí svého svalnatého ocasu. Lezec hledá svou kořist (drobné bezobratlé živočichy) nad vodou a v bahnech přílivové zóny. Ale nemůže putovat daleko od okraje vody. Musí se vždy vrátit do moře, aby jeho kůže zůstávála stále mokrá; Pokud pokožka lezce uschne, ryba zemře (nemůže dýchat).

Lezci (bahenní, obojživelní,…) (Periophtalmus sp.) jsou obojživelné ryby, drobní slavní obyvatelé mangrovů Zátoky nosatých opic. Mohou dýchat vzduch prostřednictvím své vlhké pokožky. Využívají dvojici silných prsních ploutví k pohybu na blátě, ale mohou také rychle a relativně velkými skoky poskakovat pomocí svého svalnatého ocasu. Lezec hledá svou kořist (drobné bezobratlé živočichy) nad vodou a v bahnech přílivové zóny. Ale nemůže putovat daleko od okraje vody. Musí se vždy vrátit do moře, aby jeho kůže zůstávála stále mokrá; Pokud pokožka lezce uschne, ryba zemře (nemůže dýchat). – foto: Břeněk Michálek

 

Listy mangrovníků jsou někdy potaženy černou krustou z uhelného prachu, čím více se budete blížit k zásobníku uhlí PT Singlurus v Mentawir. Těžba uhlí vážně otravuje a pomalu likviduje přirozenost Zátoky nosatých opic.

Listy mangrovníků jsou někdy potaženy černou krustou z uhelného prachu, čím více se budete blížit k zásobníku uhlí PT Singlurus v Mentawir. Těžba uhlí vážně otravuje a pomalu likviduje přirozenost Zátoky nosatých opic.