Mořští živočichové a ekosystémy Zátoky nosatých opic
Typicky kulovitý tvar lebky orcel ani nenaznačuje, že jde o delfína.
V Balikpapanském zálivu můžeme zahlédnout 4 druhy mořských savců. Nejpočetnější je populace sladkovodních delfínů – orcely tuponosé, místními nazývaná jako Pesut Laut. Ty se specializují na život v temných vodách mělkých zálivů a ústí řek. Není to rychlý plavec, jak by se mohlo zdát, má totiž malou hřbetní ploutev a méně hydrodynamický tvar těla v porovnání s oceánskými delfíny. Ale je to schopný lovec ryb v kalných vodách, kde echolokace hraje významnější roli než rychlost. Orcely jsou plaší delfíni, nepřibližují se lodím a neumí skákat, což ztěžuje jejich pozorování a fotografování ve srovnání s některými z oceánských delfínů. Ale jakmile se naši lodníci naučili, jak je najít a opatrně plout podél těchto nádherných zvířat, stávají se zajímavou turistickou atrakcí. – foto: Břeněk Michálek
Indopacifický poddruh delfína skákavého (Tursiops aduncus) je pouze příležitostným návštěvníkem v Zátoce. Jeho pravé stanoviště výskytu jsou mělké pobřežní vody průlivu Makassar. Ve srovnání s pobřežními delfíny orcelami tuponosými (Ocreaella brevirostris), které jsou skutečnými rezidenty v Zátoce, mají delfíni skákaví některé z charakteristických rysů oceánských delfínů: mají dlouhé čelisti, velkou hřbetní ploutev, plavou rychle, často skákají a tak hravými skoky někdy následují rychlé čluny. – photo: Budiono
Dva druhy mořských savců v Zátoce nosatých opic postrádají typickou hřbetní ploutev. Tato fotografie ukazuje poddruh sviňuchy obecné (Neophocaena phocaenoides). Druhým druhem bez hřbetní ploutve je dugong (moroň) indický (Dugong dugon) neboli mořská panna. Z lodi mohou vypadat podobně, ale jinak jsou velmi odlišní. Sviňucha je blízká delfínům, zatímco dugong je vzdálený příbuzný slona. Sviňuchy se krmí hlavně rybami, zatímco dugong se pase na rostlinách na mořském dně. Sviňucha bez hřbetní ploutve je v Zátoce pouze příležitostný návštěvník (vyskytuje se v pobřežních vodách průlivu Makassar). Dugongovo teritorium je v zálivu, ale pomalu jsou zde odsouzeni k zániku. Hlavní hrozbou pro jejich přežití je znečištění vody z expandujících odvětví, uhelných dolů, výroby a zpracování palmového oleje a akáciových plantáží. Také samozřejmě lodní doprava. – photo: Yayasan Rasi
Jeden ze způsobů rybolovu používaných v okolí Zátoky spočívá v použití světel. Světla jsou namontována na těchto dřevěných stavbách v mělkých pobřežních vodách. Ryby jsou přilákány v noci silnými světly a jsou shromažďovány do sítí. Druhy získané touto technikou se liší od těch, které se nacházejí v mangrovech; hlavní kořistí jsou ryby rodu Decapterus sp. Ale s expanzí průmyslu, rostoucím znečištěním a hlukem pod vodou, je populace těchto ryb také v poklesu. Je to šílený paradox, že jsou rybáři nyní nuceni koupit si na trhu většinu ryb pro vlastní spotřebu – ryby, které byly shromážděny v čistších vodách daleko od Balikpapanského zálivu! Samozřejmě, jakmile jsou tisíce rybářů s žádným jiným příjmem donuceni kupovat ryby k jídlu, místní hospodářství směřuje do krize. – foto: Břeněk Michálek