- Výkup plochy pralesa – území, které spravujeme, má rozlohu 450 km čtverečních a na jeho kompletní zkoupení bychom potřebovali několikanásobně větší sumu peněz, než jaká je nyní zapotřebí pro zajištění účinné ochrany jiným, ekonomicky efektivnějším způsobem (viz výše). Kromě toho v Indonési vlastnictví kusu pralesa nezaručuje, že jej nikdo nelegálně nevykácí, nezapálí či jinak nezničí. Proto by dosavadní správa oblasti byla nezbytná i po výkupu části území. Přesto bychom se však chtěli pokusit vykoupení alespoň těch zcela nejcennějších částí zdejšího ekosystému. Momentálně se věnujeme intenzivnímu průzkumu cen pozemků, na jehož základě připravíme optimální výkupní strategii. Finanční prostředky na výkup nám však zatím zcela chybí.
- Rekonstrukce ekoturistického kempu – tento kemp by pomohl zdejší ekonomiku soustředit správným směrem, tj. k trvale udržitelnému turismu. Součástí kempu je i výzkumná stanice (i ta zoufale potřebuje rekonstrukci), která zároveň slouží i jako místo setkávání ekologických aktivistů a kterou mají k dispozici i místní vysoké školy pro svá praktika a také agentury, které v zátoce provozují ekoturistiku. Jde tedy o víceúčelové centrum umožňující celé řadě lidí i organizací scházet se a pracovat přímo v terénu.
- Udržitelný rozvoj místních komunit – další z plánovaných programů zahrnuje udržitelné způsoby pěstování zdejších zemědělských plodin, rybolovu, chovu včel, chovu žížal, výroby kompostu a zpracování dalšího odpadu. Tyto programy budou probíhat ve spolupráci s místními rolníky a rybáři, studenty místních vysokých škol i s dětmi z Green Generation (o této organizaci brzo více). Součástí plánovaného programu udržitelného rozvoje místních komunit je i školení místních vesničanů pro služby v ekoturistickém programu – od průvodcovských služeb po domácí ubytování a stravování.
Minimální zahajovací náklady by se pohybovaly kolem 20 000 Kč měsíčně.