Indonésie je zemí nejrozlehlejších tropických deštných pralesů v celé Asii, ale také zemí s nejrychlejším tempem jejich devastace. Mizí džungle a mangrovy při pobřeží moře a podél velkých řek, na nichž je závislý pozoruhodný druh opice, kahau nosatý. Smutným faktem je, že většina domoviny tohoto vzácného primáta postrádá status chráněného území, a je pravděpodobné, že zanikne ještě předtím, než se začne o zakládání rezervací nejen pro ochranu nosatých opic vůbec uvažovat. V Zátoce je populace cca 1 400 kahau. To představuje jednu ze sedmi největších populací na světě v relativně málo rozlehlé oblasti.
Rodinka Bekantan – foto: Rudi Delvaux, Thaks to: Naturecall 2015
V zátoce působí od roku 2005 primatolog a ochranář Mgr. Stanislav Lhota, PhD., nejprve jako výzkumník, později jako koordinátor a odborný garant hnutí za záchranu zálivu (Gerakan Penyelamatan Teluk Balikpapan), jehož členy jsou převážně místní Indonésané. Více se o jeho práci můžete dočíst v Bornejském deníku.