Loňská vlna pandemie Covid-19 v Indonésii odezněla, ale hned v únoru dorazila další vlna. Program environmentální výchovy, který probíhal po 3 minulé měsíce, musel být znovu pozastaven. Tentokrát už ale pandemie však nedokázala zabránit zahájení výstavby nového indonéského hlavního města na území zálivu. Výstavba přístavu a letiště má být zahájena už v tomto roce. V mangrovech také začala výstavba další továrny, tentokrát na zpracování niklu, a zjevně bez patřičných povolení. Vlna protestů však stavbu dokázala alespoň dočasně pozastavit. Pravidelné sčítání populace opic kahau nosatých ve městě Balikpapan, které opakujeme každých 5 let, probíhá nyní už počtvrté. Objevují se i dobré zprávy, například to, že uhlíři v zálivu přestali po několika raziích kácet mangrovy a namísto toho začali pálit dřevěné uhlí z odpadního dřeva, vyplaveného mořem. A vůbec nejlepší zpráva je to, že byl celý Balikpapanský záliv byl zařazen do indikativní mapy „Kawasan Ekosistem Esensial“, což je nová kategorie chráněných území, která zhruba odpovídá našim Chráněným krajinným oblastem.