JAK A PROČ?

Klíčem k úspěchu každého ochranářského projektu je intenzivní práce v terénu. Tu od r. 2008 vede Standův dlouholetý indonéský kolega Darman s ním místní rybáři a čtyři koordinátoři na souši.

Darman - je mimo jiné mluvčím místní rybářské komunity
Darman – je mimo jiné mluvčím místní rybářské komunity

Jejich práci je možno podpořit prostřednictvím Nadačního fondu CCBC na účtu č. 2865271001/5500 pod variabilním symbolem 3 (více na www.ccbc.cz).

Práce Darmanova týmu zahrnuje hlídkování a sledování veškerých aktivit podél pobřeží zálivu a pomoc výzkumníkům, kteří v zálivu sledují stav a změny pralesů i populace delfínů a kahau. Naše síla je v tom, že vždy rychle víme o všem, co se v zálivu děje! Za tímto účelem byla pořízená patrolovací loď, jež díky místnímu investorovi a hlavně díky úspěšnému crowdfundingu může sledovat případné nelegální aktivity.

Je to už téměř 10 let co náš malý tým v Zátoce započal s mapováním nosatých opic. V současné době je výzkum více nebo méně dokončen; my jen sledujeme a budeme sledovat vývoj přežívající populace každých pár let, ale bude to bohužel spíše její pokles. Ale naše výzkumná loď a výzkumní asistenti nejsou platní jen k pohotovostnímu režimu. Mají vlastní nevládní organizaci, která se v Zátoce zaměřuje na environmentální vzdělávání a ekoturistiku. Jejich program nabízí občanům města Balikpapan a návštěvníkům odjinud příležitost vidět nosaté opice, delfíny orcely a ostatní obyvatele mangrovových lesů - foto: Alexandr Pospěch
Je to už téměř 10 let co náš malý tým v Zátoce započal s mapováním nosatých opic. V současné době je výzkum více nebo méně dokončen; my jen sledujeme a budeme sledovat vývoj přežívající populace každých pár let, ale bude to bohužel spíše její pokles. Ale naše výzkumná loď a výzkumní asistenti nejsou platní jen k pohotovostnímu režimu. Mají vlastní nevládní organizaci, která se v Zátoce zaměřuje na environmentální vzdělávání a ekoturistiku. Jejich program nabízí občanům města Balikpapan a návštěvníkům odjinud příležitost vidět nosaté opice, delfíny orcely a ostatní obyvatele mangrovových lesů – foto: Alexandr Pospěch

Všechny tyto údaje pak představují důležité podklady a důkazní materiál pro práci hnutí. Koordinátoři a dobrovolníci pak předávájí materiál odpovědným: od úřadů, kanceláří a soudních síní, přes média redakce novin,… Velmi důležitým prvkem je edukace. Tedy školy a vzdělávací centra. Dále demonstrace v ulicích.

Jedna z demonstrací na souši.
Jedna z demonstrací na souši.

Klíčovou částí naší práce tedy i nadále zůstane zatím jeden z nejefektivnějších způsobů snah o faktickou ochranu pralesů – vedení dlouhodobé kampaně. Výsledky v praxi ukazují, že tento způsob má šanci nejen olejářům, ale také dalším hodně zkřížit jejich kořistnické plány.

Edukační činnost místních dobrovolníků.
Edukační činnost místních dobrovolníků.

Naše kampaň na záchranu Zátoky nosatých opic se skládá z několika klíčových aktivit. Nejdůležitější je vyjednávání s místními i vládními politiky, s jednotlivými firmami a taktéž spolupráce s místními komunitami, jako jsou například tradiční rybáři. Indonésie má dobré zákony na ochranu přírody, ale téměř vždy je to horší na poli jejich vymahatelnosti. Je pro nás proto velmi důležitá i spolupráce spřátelených právníků, kteří nám pomáhají přenášet dodržování platné legislativy do reálného života.  Podporujeme i protestní akce a demonstrace místních, které dávají odpovědným lidem jasně najevo, že lidem ničení pralesů vadí a jsou odhodláni bojovat za jejich záchranu – dle míry angažovanosti místních lidí následně padají důležitá politická rozhodnutí, která se projevují v praxi.

Jednání s úřady...
Jednání s úřady…

Neméně významná je osvěta místních lidí, včetně dětí a mládeže. Pro tyto potřeby funguje v místě environmentální vzdělávací středisko pod dohledem jednoho z našich místních koordinátorů.

Environmentální vzdělávací středisko
Environmentální vzdělávací středisko

Nic z výše uvedených aktivit by však nemělo zatím v praxi smysl, když bychom zároveň v pravidelných intervalech pralesy v naší oblasti nemonitorovali před jejich nezákonnou likvidací a poškozováním, včetně jejich záměrného vypalování či pytláctví. Už mnohokráte se nám tento zvýšený dozor vyplatil a nejedna část pralesa díky tomu pořád ještě stojí na svých kořenech.

Posledním bodem naší kampaně je snaha o její průběžné a dostatečné financování – ať už formou mezinárodních či indonéských grantů, tak díky podpoře drobných dárců i sponzorů z Evropy, a zejména pak z České republiky. Jednak proto, že se našeho projektu účastní kromě Standy Lhoty coby odborného garanta i celá řada dalších Čechů – výzkumníci, dokumentaristé, osvětoví pracovníci nebo specialisté na analýzu satelitních snímků. Výzkumu vážek v zátoce se intenzivně věnoval i známý český zpěvák a zároveň velice schopný odonatolog („vážkař”) Dan Bárta, který náš projekt také podporuje. Věříme, že česká účast na programu v Zátoce nosatých opic do budoucna ještě víc poroste. Důležitá je v tomto případě nezávislost na penězích nabízených v Indonésii nezodpovědnými korporacemi a zkorumpovanými vládními úřady, které si svými penězi nezřídka snaží koupit mlčení ochranářů a ekologických aktivistů.

V ČR se snažíme na problematiku Zátoky a zejména hrozbu produkce palmového oleje upozornit díky přednáškám a osvětovým akcím.
V ČR se snažíme na problematiku Zátoky a zejména hrozbu produkce palmového oleje upozornit díky přednáškám a osvětovým akcím.

Kampaň přímo na Borneu nemohou kompletně zajišťovat Evropané, tím spíše pokud v Indonésii trvale nežijí. Zejména je potřeba, aby si své přírody a zdravého životního prostředí dostatečně vážili sami místní obyvatelé a naučili se díky tomu přírodu efektivně chránit i bez naší pomoci a podpory. Naší úlohou je proto hlavně odborná, organizační a finanční podpora místních lidí. Nezřídka i právě proto, že je už palmařské společnosti připraviliy o tradiční zdroje obživy a sami mají problém uživit sebe i své rodiny. Proto v Evropě získané finance využíváme kromě vybavení, jako je benzín do naší lodi či terénní potřeby (baterky, stany, moskytiéry, mačety, boty,…), výrobu, tisk a distribuci vzdělávacích a informačních materiálů,  dopravu našich strážců, lektorů kteří zajišťují osvětu na školách, právní služby, i na zajištění místních koordinátorů, lektorů vzdělávání a osvěty i terénních pracovníků a strážců, kteří se pak díky tomu mohou věnovat snaze o ochranu pralesů na maximální možné a zároveň dostatečně profesionální úrovni. Naším úkolem je pak dávat pozor na to, aby získané prostředky byly využívány co nejefektivnějším a zároveň dostatečně odborným způsobem. A taktéž zcela legálně a transparentně.

Produkce palmy olejné v kyselých rašelinných bažinách je poměrně nízká a v brakických mangrovových bažinách je ještě nižší. Ale půda je k dispozici a levná, takže se korporace chop i lesa a pokouší se půdu prostřednictvím kanálů vysušit a zasadit olejné palmy i zde. Toto je z pokusů převést mangrovové lesy do plantáží v Balikpapan Bay PT Agro Indomas. Foto: Mišo Gálik
Produkce palmy olejné v kyselých rašelinných bažinách je poměrně nízká a v brakických mangrovových bažinách je ještě nižší. Ale půda je k dispozici a levná, takže se korporace chopí i lesa a pokouší se půdu prostřednictvím kanálů vysušit a zasadit olejné palmy i zde. Toto je jeden z pokusů převést mangrovové lesy do plantáží v Balikpapan Bay PT Agro Indomas. Foto: Mišo Gálik

Výše uvedený způsob, který koresponduje s naší snahou o celosvětový bojkot palmového oleje produkovaného k přírodě ostudně destruktivním způsobem, je zatím nejefektivnější taktika, která přinesla už celou řadu konkrétních výsledků v místě. Bohužel však tlak “tukařů” na přírodu je natolik silný a byznys, který se v tom točí, natolik velký, že se (zatím) nikomu nedaří tento problém zcela zastavit. A to ani navzdory čím dál rozsáhlejším lokálním či regionálním kampaním a vzrůstajícímu tlaku spotřebitelů po celém světě, kteří se pomalu začínají odvracet od drastické produkce palmového oleje.