MANGROVY

Kahau nosatí a ekosystém mangrovníkových pralesů:

Jedinečnost Balikpapanského zálivu (Balikpapan Bay) je v bohaté rozmanitosti přírodních ekosystémů nacházejících se v bezprostřední blízkosti velkého města. Kromě primárních a sekundárních deštných pralesů jsou zde také různé mořské ekosystémy, včetně korálových útesů a mořských řas. Moře je odděleno od lesa téměř nekonečným pásem mangrovů; V Balikpapanském zálivu je přibližně 170 km čtverečních primárního a sekundárního mangrovníkového pralesa. To je základní přirozené prostředí kahau nosatých.
Jedinečnost Zátoky nosatých opic (Balikpapanského zálivu) je v bohaté rozmanitosti přírodních ekosystémů nacházejících se v bezprostřední blízkosti velkého města. Kromě primárních a sekundárních deštných pralesů jsou zde také různé mořské ekosystémy, včetně korálových útesů a mořských řas. Moře je odděleno od lesa téměř nekonečným pásem mangrovů; V Balikpapanském zálivu je přibližně 170 km čtverečních primárního a sekundárního mangrovníkového pralesa. To je základní přirozené prostředí kahau nosatých. – foto: Břeněk Michálek
Kahau nosatí - photo by Gabriela Fredriksson - Big thanks! Kahau nosatí se v Zátoce nacházejí v v cca 6% celosvětové (rozuměj celosvětové populace), což je oficiální nejpočetnější populace kahau v menší lokalitě na Borneu.
Kahau nosatí – photo: Gabriela Fredriksson – Big thanks!
Kahau nosatí v Zátoce představují 5% doposud známé celobornejské (rozuměj celosvětové) populace tohoto druhu, což ji řadí k 7 nejpočetnějším známým populacím kahau nosatých na Borneu.
Kahau nosatý - samec krmící se na mangrovníku
Kahau nosatý – samec krmící se na mangrovníku – foto: Petr Čolas
Kahau nosatý - samice s mládětem - foto Petr Čolas
Kahau nosatý – samice s mládětem – foto Petr Čolas
Interiér primárních mangrovů Balikpapanského zálivu. Ty jsou velmi odlišné od nízkých a neproniknutelně hustých křovin sekundárních mangrovových hájů podél narušeného pobřeží v blízkosti městských oblastí. Tyto primární mangrovy jsou vzrostlé lesy, s robustními stromy, které mohou vyrůst více než 20 metrů do výšky, kde tvoří koruny uzavřený baldachýn nad spíše otevřenou vegetací na zemi - relativně solidní bažinou a silnými tlustými kořeny stromů, přes které lze relativně snadno chodit.
Interiér primárních mangrovů Balikpapanského zálivu. Ty jsou velmi odlišné od nízkých a neproniknutelně hustých křovin sekundárních mangrovových hájů podél narušeného pobřeží v blízkosti městských oblastí. Tyto primární mangrovy jsou vzrostlé lesy, s robustními stromy, které mohou vyrůst více než 20 metrů do výšky, kde tvoří koruny uzavřený baldachýn nad spíše otevřenou vegetací na zemi – relativně solidní bažinou a silnými tlustými kořeny stromů, přes které lze relativně snadno chodit. – foto: Eric Fell
Mangrovová ekoturistika nutně vyžaduje stavbu drahých tzv. boardwalks = "hatí". To málo turistů, kteří měli šanci zažít výlet v bludišti primárních mangrovů Balikpapanského zálivu (při odlivu), milovali tento zážitek, i když se nedostali dále než 50 metrů do nitra mangrovu.
Mangrovová ekoturistika by vyžadovala stavbu drahých tzv. boardwalks = „hatí“. Ti z mála turistů, kteří měli šanci zažít výlet v bludišti primárních mangrovů Zátoky (při odlivu), milovali tento zážitek, i když se nedostali dále než 50 metrů do nitra pralesa. – photo: Eric Fell
Lezci (bahenní, obojživelní,...) (Periophtalmus sp.) jsou obojživelné ryby, drobní slavní obyvatelé mangrovů Zátoky nosatých opic. Mohou dýchat vzduch prostřednictvím své vlhké pokožky. Využívají dvojici silných prsních ploutví k pohybu na blátě, ale mohou také rychle a relativně velkými skoky poskakovat pomocí svého svalnatého ocasu. Lezec hledá svou kořist (drobné bezobratlé živočichy) nad vodou a v bahnech přílivové zóny. Ale nemůže putovat daleko od okraje vody. Musí se vždy vrátit do moře, aby jeho kůže zůstávála stále mokrá; Pokud pokožka lezce uschne, ryba zemře (nemůže dýchat).
Lezci (bahenní, obojživelní,…) (Periophtalmus sp.) jsou obojživelné ryby, drobní slavní obyvatelé mangrovů Zátoky nosatých opic. Mohou dýchat vzduch prostřednictvím své vlhké pokožky. Využívají dvojici silných prsních ploutví k pohybu na blátě, ale mohou také rychle a relativně velkými skoky poskakovat pomocí svého svalnatého ocasu. Lezec hledá svou kořist (drobné bezobratlé živočichy) nad vodou a v bahnech přílivové zóny. Ale nemůže putovat daleko od okraje vody. Musí se vždy vrátit do moře, aby jeho kůže zůstávála stále mokrá; Pokud pokožka lezce uschne, ryba zemře (nemůže dýchat). – foto: Břeněk Michálek
Listy mangrovníků jsou někdy potaženy černou krustou z uhelného prachu, čím více se budete blížit k zásobníku uhlí PT Singlurus v Mentawir. Těžba uhlí vážně otravuje a pomalu likviduje přirozenost Zátoky nosatých opic.
Listy mangrovníků jsou někdy potaženy černou krustou z uhelného prachu, čím více se budete blížit k zásobníku uhlí PT Singlurus v Mentawir. Těžba uhlí vážně otravuje a pomalu likviduje přirozenost Zátoky nosatých opic.

 

Záchrana kahau nosatých na Borneu